Ad zážitky z kostela B-)
Opožděně přináším ještě dodatek k zdejším kostelním zvyklostem. Neexistují zde kropenky. Proto na konci mše jdou všichni hromadně k presbytáři, kde je důkladně překropí celebrující. Má na to celou velkou vázu svěcené vody. V onom dusnu je to navýsost osvěžující B-) Další zajímavost je zdejší uctívání soch. Na pohlazení nohou Krista na kříži není nic až tak divného, ostatně to můžeme vidět i v našich kostelích. Zdejším věřícím je to však vesměs málo, a tak často lze vidět, jak „uctívač” začne „ohmatávat” Krista na hlavě, přes tvář pokračuje na hrudi, sjede na kolena a skončí u kotníku. Jeden by čekal, že sochy svatých ve vitrínách je zastaví, ale kdeže. „Uctívači” bez bázně a hany hladí a křížkují sklo, jako by se nechumelilo (je fakt, že zde nikdy nechumelí). Nejzajímavější poznatek však asi byl ten, že u sochy Panny Marie stojící nad hadem (notně ozubeným) s jablkem, „uctívači” hladí toho hada B-)
Jako bonus přikládám fotku adventního věnce zmiňovaného minule:
Panny Marie se zubatým hadem:
a zdejšího (relativně normálního) betlému:
Jako extra bonus přikládám nahrávku (omluvte prosím kvalitu) zdejší discoverze Agnus Dei B-):
V předchozím článku zmiňovaný kabaretní Ježíš (v sousedním kostele) byl nahrazen Las Vegaským betlémem, až se "to" podaří vyfotit, nahodím. Hasta la vista, amigos! +