Čtvrtý týden na rovníku - divadlo, bazén, Štědrý den, výlet a fiesta

Zdravíme, amigos. Přicházíme s dalšími novinkami z rovníkové Ameriky, stále je tu horko s průměrnou teplotou 25 ˚C, jediný rozdíl je, že už pomalu začíná období dešťů. To budeme mít ještě větší hic.

Co zvláštního se stalo během 4. týdnu našeho pobytu? V pondělí dorazili mládežníci a začal nácvik divadla na nedělní fiestu. Byla to hra o narození Ježíše, scénář napsal Dan a společnými silami jsme ho přeložili do španělštiny. Děcka nezapřela svou ekvádorskou živelnost, nácvik se neobešel bez taneční kreace Jubitsy alis Marie či přehrávání Alexe alias Josefa. Zkouška probíhala i v úterý, pátek i v sobotu. V sobotu už konečně začala mít hra nějakou formu. My tři dobrovolníci alias 3 mudrci jsme svůj text uměli snad nejhůře  ;).

Nácvik zasnoubení Jubitsy a Alexe alias Marie a Josefa.

V úterý čekalo děti překvapení – vyrazili jsme s nimi do místního bazénu. Díky domluvě s místním panem starostou můžeme s dětmi chodit na koupák zadarmo. Ještě že tak.  Dětí šlo totiž celkem přes 60 a vstup na dítě je 50 centů. Dohromady bychom tedy za děti platili přes 30 USD! Odpoledne to bylo radostné, i my dobrovolníci jsme si to převelice užili. 

Radost v bazéně aneb chyť si svého dobrovolníka!

Večer jsme ještě šli koupit "kapra" (tilapii), začali pracovat na bramborovém salátu a dodělali 2 druhy vánočního cukroví. Abychom aspoň trochu cítili tu vánoční atmosféru, které se nám tady tak málo dostávalo.

Příprava "kapra" po ekvádorsku - tilapie.                                Výsledek - dalo se to jíst :)

Středa byla také zajímavé. Byl totiž Štědrý den ;). Děti normálně přišly v poledne na oběd, my jsme dopoledne ale nepracovali tak, jako normálně. Zdobili jsme stromek, poslouchali vánoční písně a dodělávali výzdobu, v čemž jsme pokračovali i odpoledne, včetně přípravy španělsko-polsko-českých vánočních koled. 

Zdejší půlnoční mše byla od 22:00. Během celé mše nezazněla ani jediná koleda, což nás trochu zklamalo. Lidí bylo tolik, že jsme si nesedli a nedalo se moc dýchat. Ale i tak jsme půlnoční prožili hezky a snad i (milosti)plně. Natus est nobis hodie Salvator! V půl dvanácté mše svatá skončila, my jsme vyrazili do nadace vzít cukroví a kytaru a vydali se do domu Yoyi – šéfky nadace, která nás pozvala na štědrovečerní večeři.  Měli jsme krocana, jakýsi sladký dip a samozřejmě rýži. Na oplátku jsme jim dali ochutnat pár kousků z našeho cukroví, prý chutnalo. Tak se nám ulevilo :) (vzhledem k nedostatku místních surovin a neexistenci moučkového cukru). Rodina Yoyi je jedna z bohatších ve Ventanas. Většina rodin, co k nám chodí do nadace, si ale takovýto luxus dovolit nemohla. V lepším případě měli k rýži navíc trochu masa. Po druhé hodině ranní jsme dorazili zpět do nadace, s kytarou si zahráli pár koled a ulehli. Tolik náš Štědrý den.

Čtvrtek jsme pozvali na slavnostní oběd právě Yoyu a jejího manžela Norberta (prezident nadace). Připravili jsme tilapii (alias kapra) a bramborový salát. Tilapie je (dle wikipedie ;)) jednou z nejchutnějších sladkovodních ryb a opravdu nezklamala. Mimo jiné je označována za rybu svatého Petra, protože právě ona je ta, kterou apoštol Petr vylovil a jež v sobě skrývala zlatou minci. Kůstka nikomu nezaskočila a nezklamal ani salát a všichni jsme se dobře najedli. A my byli šťastní, že jsme o Vánocích jedli i hezky typicky česky. 

Idyla s kaprem a bramborovým salátem na Boží hod vánoční.

Odpoledne jsme vyrazili na kokos. Mléko bylo lahodné. A ani ta pohádka večer nechyběla.

Lahoda.

V pátek nás čekal výlet do Los Angeles. Z města jsme jeli malým náklaďákem bez dveří, cesta stála 50 centů, trvala 20 minut a slušně kodrcala. Ekvádorské Los Angeles vypadá trochu jinak, než to severoamerické ;). Typická vesnička, kterou protéká řeka tekoucí z hor, tedy ideální místo na koupání. Cestou jsme potkali mandarovníky (vyzkoušeny – výborné), grepovníky (vyzkoušeny– výborné), banánovníky, kakaové boby či fíkovníky. Krásné místo. A voda v řece nádherně chladivá. Co víc si v tomto vedru přát ;).

                                Idyla v Los Angeles.                                                    Kakaové boby.

V sobotu jsme celý den věnovali přípravě na nedělní vánoční fiestu. Kromě divadla s mládežníky jsme měli připravené divadlo nás 3 dobrovolníků – Vánoce v Evropě a taky hru: „Kdo najde Ježíška?“. Ta spočívala v tom, že někdo ukradl Ježíška z Betléma a děti ho měly najít. Rozdělily by se do 4 týmů, každý tým by dostal na začátku informace v Morseovce (s legendou), jakou postavu má hledat a kde (po městě by se potuloval anděl Gabriel, Marie, král Baltazar a pastýř). Postavy by dětem daly úkoly, které děti musely splnit a po jejich splnění by dostaly informace o další postavě. U poslední postavy by děti dostaly mapu, kde najít Ježíše. Hru ani naší scénku jsme ale nakonec nemohli dát, jelikož Martyna – polská dobrovolnice, v neděli těsně před fiestou odpadla kvůli nemoci. Tak jsme se rozhodli dát naší scénku i hru jindy, snad bude vhodná příležitost.

            Maria, Josef a živý Ježíšek ;).                                        Závěrečná divadelní píseň.

Nedělní fiesta se jinak vydařila. Dětí přišlo asi 130, kromě našeho úvodního divadla (měli jsme i živého měsíčního Ježíška) probíhala i soutěž o princeznu nadace (něco jako miss mezi nejmenší), dále děti za dárek zpívaly či tančily a místo hry „Kdo najde Ježíška?“  probíhal hon za Ježíškem – někde v blízkosti se schoval velký plyšák a děti v týmech ho měly hledat. Největší úspěch ale sklidil oběd (sendviče a kola) a hlavně následné rozdávání dárků. Byly bonbóny, muffiny, pro kluky auta či míče, pro holčičky panenky. No radost veliká. Pro mnohé děti to byly jediné dárky, které o Vánocích dostaly. 

Bohu díky za všechny dárce, kteří nadaci podporují!

                    Fronta na dary.                                     Část obdarovaných dětí s prezidentem nadace Norbertem.

Tož tak, snad jste si taky prožili vánoční týden v klidu a pokoji. Mějte se krásně, amigos. A požehnaný vstup do roku 2015!