Týden sedmý - bažiny, plantáž, vrtačka, karaoke a Quito

Půlka ledna je za námi, je načase přijít s dalšími novinkami. Před chvílí jsme sepsali zážitky z šestého týdne, párkrát jsme se vyspali a hle – už skončil i týden sedmý. 

Inu, co se událo nad rámec naší klasické pracovní náplně?

Pondělí bylo klasické, dopoledne jsme s Martynou  a seňorou Rosou („sociální pracovnicí“) byly navštívit některé rodiny našich dětí. Zajímavé na tom bylo to, že jsme vyrazily do již avizované La Posy, nejchudší čtvrti Ventanas. Jedná se o bambusové domy na kůlech nad bažinami, propojené pofidérními mostky. Já měla štěstí, nespadla jsem. Pravidelně prý ale noví dobrovolníci do bažin padají.

Nespadla jsem!

I takto vypadají domy našich dětí. 

Úterní den byl speciální. Zvláštní byl už tím, že jsme vstávali o páté ráno. Vyráželi jsme pracovat na banánovníkovou plantáž. To si ale zaslouží samostatný článek. Byla to pecka.

Ve středu jsme konečně koupili novou vrtačku. Tímto ještě jednou děkujeme všem šlechetným dárcům z řad přátel a rodiny, kteří nám na ni přispěli. 

Budeme ji opatrovat a Dan ji nespustí z očí.

Jí s ní.

Sprchuje se s ní. Spí s ní.

V pátek odpoledne jsme se s dětmi koukali na Popelku (jako odměnu za jejich práci během týdne) a ve zbývajícím čase hráli fotbal. Holky proti klukům. A kdo vyhrál? Ano! Ženy! Večer jsme měli na starosti lídry (mládež), dorazilo jich kolem dvaceti. Nejprv jsme si s nimi zazpívali, s kytarou, ve španělštině i angličtině (tedy asi to moc jako angličtina neznělo), zde je možné naši hudební performanci poslechnout, stojí za to!;) Po písni a modlitbě jsme jim pustili historický film o mayské civilizaci, poučné, i když občas kruté.  

A den jsme zakončili v místním karaoke (dokonce i Cestu od Kryštofa jsem si mohla zazpívat!;))

Sobota byla pracovní, řešili jsme střechu, aby nám neteklo, kartotéku a uklízeli jsme. A v neděli po ranní mši svaté jsme vyrazili do Quita, hlavního města Ekvádoru. Přímo z Ventanas nám tam jel autobus, pohodlný, s klimatizací, jízda trvala 7 hodin (díky třem promítaným filmům a mezispánku uběhla jakoby nic). Ventanas leží v pobřežním pásmu, Quito leží uprostřed And. Cestou jsme si tedy mohli užívat nádhernou horskou scenérii. Úžasné. Quito nás přivítalo v šest večer deštěm a zimou. Leží totiž ve 2 850 m.n.m. Konečně zima! ;)