Závěr roku 2014
Přišly poslední dny tohoto roku. Pondělí i úterý bylo polotradiční, dopoledne se pracovalo (já jsem se snažil oplechovat provizorní dveře na střechu, aby přes ně nepršelo. Úkol to je nesnadný, neb musí být zachována funkčnost dveří ((tedy otvírání a zavírání)), je třeba udělat spád a ony dveře jsou notně zapuštěné. Výzva stále pokračuje B-); Ivet pak začala provádět generální úklid skladu nejen učebních pomůcek a hraček), děcka přišly na oběd, ale odpolední doučování již nebylo, takže se mohlo pokračovat v práci. V úterý přišla velká ztráta, během oběda dětí nám byla ze střechy, na kterou je přístup jen přes vedlejší faru verbistů, zcizena nová vrtačka za 60 USD, se kterou jsem tam pracoval. Samozřejmě od nich (verbistů) o tom nikdo nic neví a prý to musela být nějaká děcka, která tam vylezla přes střechu kostela. Hmm hmm B-)
Ve středu jsme brzo ráno (cca 6.30) vyrazili do kantonu (teritoria) Santa Helena, kde jsme na tamní turisty nejvíc navštěvované pláži hodlali strávit Silvestr a Nový rok. Dorazili jsme tam okolo 11. a do cca 16. jsme hledali ubytování pro Martynu, která odmítala spát na pláži. Nakonec našla volný pokoj bez oken za 20 USD (ceny se jinak pohybovaly od 60 USD nahoru; běžná cena byla 180 USD a jednou nám řekli i 12000 USD –zřejmě si dělali srandu anebo již byli opilí B-) ), ubytovala se a konečně jsme mohli vyrazit na pláž. Cesta z centra města měla autobusem trvat asi 20 min, leč my vlezli do autobusu, o kterém nám sice řekli, že jede na tu naši pláž, ale už nezmínili, že před tím ještě jede zpátky na konečnou. Ještěže jsme mohli sedět B-) Útrapám však konec nebyl…po nějaké době náš bus zastavil taxík, že prý jsme jej škrábli na semaforech. Barva jeho karosérie mu dávala za pravdu. Začalo tedy dohadování, čí je to chyba. Prozíravě jsme nečekali na konec sporu a vlezli do dalšího busu, který jel kolem. Nakonec jsme po 2 hodinách v autobusech dorazili na pláž a začalo se stmívat. Navíc Martyna zjistila, že si na pokoji zapomněla plavky, a tak se taxíkem (busem již nikdy víc B-) ) pro ně vracela. My jsme si s Ivet užívali silvestrovského koupání v oceánu (Pacifik) a snažili se přesvědčit pikolíky z hotelů lemujících pláž, kteří sklízeli malé přenosné párty stany, aby nám jeden nechali přes noc. Marně B-)
V 18.00 jsme si samozřejmě připili na Nový rok v naší domovině ;)
Od 20 hod. započal sporadický ohňostroj (jedna raketa za minutu), který, blíživ se půlnoci, nabíral na frekvenci.
To už dorazila i Martyna, a tak jsme popíjeli drinky (Cuba libre) a očekávali půlnoc. Jedna skupinka nadšenců odpalovala světlice a koule několik metrů za námi, takže vybuchovaly přímo nad námi. Zpočátku to bylo romantické, ale posléze začal padající popílek čím dál vic vadit B-) Když pak se jeden odpalovač vybulil a ‚vajíčko‘ bouchlo na zemi 5 metrů od nás, bylo rozhodnuto, že se stěhujeme blíž k hotelům B-) Tím, že ohňostroje bouchaly už 4 hodiny v kuse, tak samotná půlnoc se nijak zvlášť nelišila. My jsme zabékli nějaký popěvek a šli jsme se vykoupat. Bouchání pokračovalo ještě další 2 hodiny, nicméně zajímavé věci se začaly dít brzy po půlnoci. Zdejší tradicí je, že se na Silvestra pálí 3D figuríny roztodivných předloh (které předtím absolvují prý nějakou přehlídku a snad i soutěže) – zřejmě jde o obdobu českého zvyku vynášení zimy. Lidé tedy začali tvořit skupinky ‚monster‘ (od Simpsonů a Šmoulů přes Želvy Ninja po superhrdiny a jiné potvory), obvazovali je stuhou a polévali benzínem (nejmenší nejlevnější paňáci přišli na cca 350 kč).
Pak to světlicí zapálili a do obřích vater házeli balíčky s petardami a dělobuchy, o jejichž síle si soukromá osoba v Evropě může nechat zdát (a nemylte se, tohle ani u vietnamců pod pultem nekoupíte). Tak nějak to asi musí vypadat ve válce B-)
Když vše dohořelo, Martyna odjela taxíkem do hostelu (hotel hned vedle se jmenoval Sodoma Gomora) a my se uložili ve stínu zídky ke spánku. Ivet usnula hned, mě to štípající hmyz a příležitostné ohňostroje (i ve 3 ráno), až na chvilkové zdřímnutí, nedovolily B-) V 5.30 (když se rozednívalo) již začali pikolíci opět stavět párty stany, a tak jsem šel hledat mušle a trošku si zaběhat při odlivu. Koupání bylo výtečné, voda byla nádherně teplá. Novoroční ranní fantazie ;) Pak vstala i Ivet a šla si dát do těla B-) Já pozoroval písečné kraby, kteří se nenápadně vynořovali z děr v písku a při blížícím se nebezpečí okamžitě zalézali. Neměl jsem u sebe náš foťák (byl v bezpečí u Martyny v pokoji), takže jsem byl odkázán jen na mobil. Vyfotit kraba z blízky bylo nereálné. Když se Ivet vrátila, zkoušeli jsme spolupracovat. Já měl špejlí vypudit kraba z díry a Ivet by ho hned vyfotila. Když jsem však zarazil špejli do odhadované únikové krabí cesty, ozvalo se křupnutí a krab z díry (ačkoliv jsme stále viděli jeho klepeta) nevylezl. Toš jsem začal hrabat, abych zjistil, co se děje. No probodl jsem ho no.
Krabí špíz
Tak jsme se fotek z blízka nakonec dočkali B-) Na 10 hodin byla mše v kostelíku jen 5 minut vzdáleném (trošku jsme přišli pozdě), kde jsme měli sraz z Martynou.
Po mši jsme skákli na oběd (k hranolkům opět navalili rýži) a vrátili se labužírovat na pláž. Na konci pláže jsme našli skály s krabí kolonií, tak zas bylo co dělat (tentokrát už jen fotit B-)) ).
To jsou barvičky! Šéf krabí kolonie!
Krabí skály!
Leháro a pozorování pelikánů hnědých vrhajících se volným pádem do vody trvalo až do podvečera (cca 17.hod).
Pohodička na pláži.
Let střemhlavý pelikána hnědého.
Poté jsme vyrazili chytit bus do centra a tam do Guayaquilu, odkud měl (dle Martyny) jet poslední bus v 23 hod. k nám do Ventanas. Bus se nám chytit nepodařilo (nikdo z místních nevěděl, odkud má jet) a taxík chtěl 8 dolarů (bus stál 25 centů). Volali jsme tedy Jolandě, kdy přesně jede poslední bus z Guayaquil do Ventanas. Ukázalo se, že v 19 hod., takže jsme jej tak či tak nestíhali. Vzpomněli jsme si tedy na včerejšek a opět začali pro Martynu hledat ubytování. Štěstí se na nás usmálo za necelou hodinu a Martynu čekala houpací síť na chodbě za 15 USD. Proti gustu žádný dišputát B-) S Ivet jsme zkusili zeptat se místního faráře na možnost přespání, ale po zrovna probíhající mši nám ušel bočním východem a u zamřížovaných dveří na faru nebyl zvonek. Tak nás pláž pohostila podruhé B-) Jako bonus jsme ale spali pod párty stanem, neboť mimo exponované noci se stany zřejmě nesklízí ;) Konečně jsem usnul i já a v 8 hod. jsme již čekali na zastávce na vytoužený autobus. Vše klaplo a v 13.30 jsme opět spatřili naši nadaci B-) Šlo se nakoupit, pojedli jsme a zalehli. Sobota byla ve znamení regenerace (spánkový deficit a spálená kůže B-) ) a pokračujícího úklidu skladu (Ivet se činila). Zítra je v plánu návštěva nedaleké vesnice s vodopádem, tak snad vše vyjde. Jinak nám už začalo období dešťů, takže každou noc prší a každou noc nám na několika místech prokapává voda B-) A protože impregnace momentálně došla, hrnce a kýble zůstávají v pohotovosti…