Týdny 14. - 16. - kurz, maso, voda, doprava a tak vůbec - Ekvádor ;)

Buenas tardes na východní polokouli, rodino, kamarádi a všichni čtenáři :),

tak se znovu ozýváme z tohoto rozpáleného kontinentu. Dnes jsou to přesně 4 měsíce, co naše nohy poprvé stanuly na této půdě. 

V těchto dnech teploty ukazují snad 50˚ Celsia na sluníčku a v noci bývají silné lijáky, až musíme v našem sále kličkovat mezi kapkami jako Neo z Matrixu. 

Prázdniny zdárně pokračují. Záležitost letošních prázdnin je také ukázkou typické ekvádorské nátury - neschopnosti plánování. Když jsme přijeli, bylo nám řečeno, že zimní (období dešťů, ve kterém právě jsme, je jejich zima) prázdniny tu mají děti až 3 měsíce. V měsíci lednu, když jsme byli v Quitu, jsme se dozvěděli, že pan prezident Correa změnil systém a aby se toho děti více naučily, zkrátil prázdniny na měsíc. Mňo a minulý týden jsme se doslechli, že letos mají děti prázdniny měsíce dva. Zlatá střední cesta ;).

Poslední březnový týden byl zároveň i posledním týdnem našeho prázdninového kurzu. Uvědomila jsem si, že pro většinu dětí, které k nám na prázdninový kurz chodí, kurz znamená vlastně prázdniny. Že jiné aktivity (kromě kopání do míče) o prázdninách nemají. Žádné výlety či dovolené s rodiči. Protože na to zkrátka nejsou peníze. O to víc jsme se po tomto uvědomění si snažili kurz udělat zajímavým a přínosným (i když někdy to při tak velkém počtu dětí tak lehké nebylo ;)).

Jak trefně poznamenala jedna milá čtenářka našeho blogu (že, Krstná? ;)), "prázdniny jsou pro dobrovolníky dobou zvýšené aktivity". Každé dopoledne před desátou již postávají před dveřmi nadace skupinky dětí, jejichž počet se kolem jedenácté zvedne někdy až k 50. Před desátou je čas na Danův ranní nákup s kuchařkami a můj úklid a dopřípravu aktivit pro děti. A samozřejmě snídani ;). V poledne je oběd. Je nutné zkrotit dav dětí rozdováděných z venku, aby si umyl ruce, postavil se a ztišil k modlitbě. Což nás stálo hlasivky do té doby, než jsme se rozhodli používat mikrofon. Mnohem lepší a účinné. Po obědě máme 2 hodiny (od 13:00 do 15:00) času na udělání prezentace (většinou je dělá Dan), přípravy materiálů (zakoupení, je-li třeba, či jen nastříhání, tisknutí,...) a přípravy sálu. 

První nedočkavci se začínají trousit již kolem půl třetí (občas to někdo neodhadne a dorazí už na druhou), nicméně my neoblomně otevíráme až ve tři. Děti se nahrnou do sálu a po chvilkovém ztišování začínáme s vyhlášením vítěze (za nejlepší práci) z předchozího dne a prezentací konrétního tématu konkrétního kontinentu obohaceném videi, fotkami či písničkami. Minulé pondělí jsme probírali zvyky indiánských kmenů Jižní Ameriky. Zastavili jsme se u zkoušek dospělosti a ukazovali dětem rituál kmene Satere Mawé - mladíci aspirující na "dospěláky" musí po deset minut nosit rukavice naplněné žahavými mravenci, kdy jedno kousnutí je asi 30x bolestivější než vosí žihadlo. Dívali jsme se na i na video jednoho bělocha, který si to v džungli vyzkoušel a který se poté 24 hodin doslova svíjel v bolestech a museli ho převést do nemocnice. Po skončení videa jsem dětem řekla, zda je zde nějaký dobrovolník. Že mám v kapse takového jednoho mravence, tak kdo si troufne strčit mi tam na chvíli ruku. To byste nevěřili, jak se děti bály :-). Nakonec se odvážila ta nejstarší z nich. Nebo jsme v rámci středeční prezentaci o otroctví v Africe zkoušeli "bičovat" nejzlobivějšího kluka. To už se tolik nechytlo ;). Také jsme měli konžský den, vyráběli masky, koupali se v bazénu, barvili vajíčka nebo  tančili s lahví na hlavě :).

Nebudeme zde popisovat každý den a každou aktivitu prázdninového kurzu, neboť toho bylo opravdu hodně. Pokud by ale někdo z vás toužil detailně si pročíst naše zážitky a prohlédnout všechny fotky, může tak učinit na již zmíněné stránce naší nadace Fu Shen Fu (kam jsme každý den vkládali novinky) nebo na FB nadace (občas tam natrefíte na nějakou fotku našich maličkostí, už jste fanoušky?:))

Co zajímavého ještě zmínit?

- Prodej masa na ulicích

Místní řezníci tu maso prodávají ve stáncích u silnice. Není známý původ masa a hlavně ani to, jak dlouho už je maso k prodeji. My jsme se odvážili koupit si ho zatím jen jednou. Při jeho vyvaření v polévce smrděla celá kuchyně tak, že nám nepomohla ani velká otevřená okna. Maso skončilo jako potrava pro krysy před naší nadací.

- Praní prádla v řece

V místní řece se odehrává spousta věcí. Děti se tam koupou, žijí tam ryby, dokonce i vydry, ženy (občas děti) tam perou prádlo a muži tam myjí svá auta.

- La Posa v období dešťů

Nejchudší čtvrť Ventanas, o které zde již byla řeč a ve které bydlí část našich dětí, bývá v období dešťů celkem na vodě.

- Místní autobusy

- Místní "taxíky" - dražší tricimoto

- ... a levnější triciclo

- prodej banánů (což ale nebývá tak časté, jelikož paradoxně i když je Ekvádor největší vývozce banánů, prodávat je na každém rohu rozhodně neuvidíte)

To by bylo pro dnešek všechno. Zbytek si necháme zase na příště. Mějte se krásně a nechť vás provází jarní nálada ;). Požehnaný poslední postní týden a celé Velikonoce!

Iveta a Dan +

+ Donny